Water Worx Interview: Ondřej Poláček, Pohoda Festival

Festival Pohoda je zřejmě nejslavnější letní event Slovenska. Akce si vybudovala silnou pozici ve festivalovém světě nejen u našich sousedů, ale i v celé Evropě. Produkční Ondřej Poláček se v rozhovoru rozpovídal o udržitelnosti, úskalích lokace trenčínského letiště, o tom, kde berou inspiraci a kde hledají s týmem dodavatele služeb. 

 

Festival Pohoda se koná v areálu letiště. Každá lokace má svá úskalí – v čem je letiště pro Vás výhodné a v čem vidíš rizika?

Velkou výhodu vidím v možnosti oddělit návštěvnický a produkční vstup do areálu festivalu jako takového. Celkově jde o organizaci dopravy, evakuace apod. Další výhodou je přítomnost betonové plochy, což v případě deště dost oceňujeme. Pozitivum je i rovinná plocha. Není to sice úplně rovné fotbalové hřiště, ale pro stavbu zón, pódií a všeho dalšího je to fajn. 

 

V čem vidíš negativa? 

Pořád se jedná o letiště, které má během zbytku roku zcela jiný účel. Startují a přistávají tam letadla, a s tím souvisí i jistá legislativa, takže při budování infrastruktury pro festival si nemůžeš dělat, co chceš. Letiště navíc spadá pod Ministerstvo obrany. Takže negativum je to, že si tam nemůžeme budovat infrastrukturu na více roků do budoucna. Další nevýhodou je, že jde o rovnou plochu, a to je v létě v období bouřek spojených se silným větrem problém. 

 

To mi nahrává k další otázce. Váš promotérský nightmare, kterým jste si prošli v minulosti. Nebudu se ptát na to, co už všichni znají z médií. Zajímá mě, jak události ovlivnily vaše nastavení z pohledu produkce a bezpečnosti. Jakým způsobem jste překopali protokoly na evakuaci, zajištění staveb? Nebo jste na to byli ready a už to není možné upravovat?

Hodně opatření pro zvýšení bezpečnosti vznikla vývojem a také v souvislosti s tím, že se v roce 2009 stala na festivalu podobná tragédie. Bezpečnost návštěvníků je pro nás klíčová. Dlouhodobě spolupracujeme s hydrometeorology, kteří jsou přítomni na místě po celou dobu konání festivalu, a kde mají zřízené své pracoviště v letištní věži. Odtud nám podávají pravidelné předpovědi a varují nás o případných hrozbách týkajících se počasí. Dále se zaběhnutou praxí u nás funguje control room, crowd assistenti, na stavby dohlíží nezávislý stavební dozor a při výběru dodavatelů stavby se klade důraz na bezpečnostní parametry. Také za velmi dobrou považujeme spolupráci a přístup místních bezpečnostních složek. A toto je jen část z opatření, které dlouhodobě monitorujeme a řídíme jimi bezpečnost. I přes to, v průběhu Pohody 2024, následkem bouřky (jak se později ukázalo, jednalo se o jev zvaný downburst), zkolabovala největší festivalová aréna, došlo ke zraněním a následnému předčasnému ukončení festivalu. K vypořádání se s touto zkušeností, i k samotnému začátku příprav na dalším ročníku, nám pomohla vlna spolupráce a podpory veřejnosti. A také to, že naštěstí žádné ze zranění nebylo fatální. Co se týče nastavení bezpečnostních opatření, přirozeně rozhodnutí organizovat další ročník s sebou neslo závazek zodpovědně se postavit k tomu, co se stalo. Na vyhodnocení našich bezpečnostních nastavení a následkem zavádění nových opatření jsme spolupracovali s kolegy ze Safety Crew. Na základě těchto zkušeností jsme například dali větší důraz na komunikaci a informovanost, s cílem zlepšit reakční schopnost na krizové situace. Taktéž nám tato událost odhalila některá rizika týkající se naši infrastruktury. V průběhu bouřky došlo k výpadku pevné elektrické sítě a na kratší dobu i komunikační infrastruktury. To nás vedlo k nutnosti backupnout kritickou infrastrukturu. Samozřejmě jsme se zaměřili ve zvýšené míře i na bezpečnost samotných staveb a konstrukcí. V roce 2024 se stalo to, co se stalo, zkolabovala největší stavba na festivalu, je mi to líto a těžko se s tím vyrovnává. Nechci to zlehčovat, byli tam zranění, ale naštěstí se nic fatálního nestalo. Dalo nám to šanci vidět nebo zažít takovou krizovou situaci z pohledu organizátora. Vidět, jak věci fungují a nefungují. Tak jsme se snažili po tom ročníku to nějak zpracovat a bavit se o tom z praktického hlediska. Dali jsme si konzultaci s Martinem Kralovičem a Braňo Tichým, kteří jsou v Čechách známí a zaručují bezpečnost na festivalech. Vypracovali nám sérii opatření, jak zlepšit některé věci. Je pro nás důležité, aby se lidé vraceli spokojení a ne z nemocnice. Takže snažíme se samozřejmě předvídat, aby se nic podobného neopakovalo, a snížit celkově úrazovost návštěvníků a zvýšit jejich bezpečnost.

 

Vraťme se k produkci. Trenčínské letiště je na ideálním místě z pohledu blízkosti hranic České republiky, Rakouska, ale i Maďarska. Pracujete se zahraničními dodavateli techniky, security, úklidu apod? 

Research dodavatelů zahrnuje i okolní státy a historicky jsme měli dodavatele ze zahraničí často.  Často jde o služby, které nejsou jednoduše dostupné v našem regionu. Maďarsko a Polsko jsou větší trhy, takže tam je dobrá dostupnost co se týče sanity například. Pokud bychom se bavili o inovacích, tak tam se koukáme spíše do západní Evropy, konkrétně do Německa, Holandska. Ale z mého pohledu se dostupnost mnoha věcí na Slovensku zlepšuje. Takové věci, které se v minulosti musely tahat ze zahraničí, se dají zajistit lokálně. 

 

V mých očích je Pohoda „zelený festival“. Je pravda, že udržitelnost a další sociální témata jsou pro vás důležitým aspektem? 

Jsou to většinou konkrétní aktivity nebo projekty, které jeden rok odzkoušíme –  pokud je vyhodnotíme jako úspěšné, tak v nich většinou pokračujeme. Jsou to social responsibility témata, kam bych zařadil i tu ekologii. Snažíme se spolupracovat s hromadným autobusovým dopravcem, a když to jde, i se železničním partnerem. Poslední dva roky jsme zase realizovali aktivitu cyklo peloton z Bratislavy a letos dokonce i ze Žiliny. Zúčastnilo se 150 cyklistů, což je fajn číslo. Dále pak pro osvětlování areálu používáme solární osvětlení, které je nyní už dostupnější než dříve. Byli jsme zároveň jedni z prvních, kteří používali vratné kelímky, které jsou už dnes standard. U nás na Slovensku máme systém zálohování vratných obalů. Týka sa to nápojových obalů: plechovky a PET flašky Což může fungovat v supermarketech, kde ti klasicky odečtou cenu zálohy z nákupu. Pro festivaly ten systém ale není vymyšlený. Proto jsme dali návštěvníkům možnost vratné obaly darovat na konkrétní účel. My je následně vrátíme a výtěžek putuje na sbírku pro Ukrajinu.

 

Takže máte i charity programy, které dovolují lidem peníze posílat na dobré účely?

Každoročně máme na festivalu i zónu neziskovek, kde se jednotlivé organizace mohou prezentovat a kde si oni sami mohou organizovat své sbírky. Také dáváme prostor ukrajinským projektům, protože je to pro nás velmi důležité téma. Krom jasné hodnotové stránky se jedná o našeho souseda, kde máme hodně kamarádů a známých z tamní hudební scény.

 

Na Pohodě spolupracujete s naší firmou Waterworx. V čem vnímáš výhody spolupráce? 

Vnímám to určitě pozitivně. Od té doby, kdy se nám Waterworx stará o odpadové a vodní hospodářství, co se týče splachovacích toalet, tak už neřešíme to, co jsme řešili každý rok předtím. Teda že se ucpala čerpadla atd. Už jen vyřešení tohoto problému bereme jako velké plus. Samozřejmě, že každý rok ještě řešíme další možnosti širší spolupráce, i vzhledem na to, že požadavky trhu se i v tomto sektoru postupně mění.  Takže uvidíme, co budoucnost přinese a na čem všem se dohodneme. Beru vás jako profíky v tom, co děláte a v tom, že se snažíte rozvíjet to, co přinášíte.