Water Worx Interview: Karel Svoboda, TOI TOI

Jejich byznys je pevně spjatý s každým festivalem a velkou akcí v open air prostoru. Název Toi Toi se stal synonymem a lidovým názvem mobilních záchodových budek, které navštívil snad každý festivalový fanoušek. Zmíněná firma Toi Toi byla první, která s tím produktem přišla na trh v České republice. Jaké byly začátky? Kam se celá společnost posunula? To a mnohem více říká CEO české Toi Toi Karel Svoboda. 

Firma Toi Toi se na české eventové scéně pohybuje velice dlouho. Jak tohle všechno začalo?

Začalo to v roce 1991, když jsem pracoval v Německu. Byl jsem tehdy středoškolský učitel, a tak jsem své prázdniny trávil v Německu na brigádě, kde jsem pracoval v hospodě a ve velkoskladu s ovocem a zeleninou. Tam jsem se setkal s člověkem, který dělal chemické toalety, pronajímal je. To byla věc na českém trhu nevídaná. Pro mě taky úplně něco nového. A vzhledem k tomu, že jsem nechtěl pokračovat ve své pedagogické činnosti, tak jsem hledal cokoliv jiného. Takže nabídka toho, jestli bych chtěl zastupovat firmu Toi Toi v ČR, byla zajímavá a já na ni kývnul.  To namlouvání ale trvalo asi dva roky. V roce 1993 jsme oficiálně založili firmu. Rok předtím jsem tu ale už měl první toalety a o ty jsem se staral. První toalety jsem rozvážel se svým tatínkem za osobním vozidle Favorit na vleku. Jedna stavební firma si objednala všechny tři toalety a po 14 dnech mi volal stavbyvedoucí a říká, tady na prospektu je napsané, že každý týden přijede servisní vozidlo, které toalety vyčistí. My jsme tu ale žádné servisní vozidlo neměli, tak jsem musel objednat fekální vůz, ten tam přijel a vysál. Já jsem přijel, umyl jsem to, vyčistil kartáčem, vysušil a nalil jsem tam chemický roztok. A tak to trvalo několik měsíců. A pak naštěstí, říkám naštěstí, že jednu toaletu někdo ukradl, druhou rozbil opilý řidič a tu třetí nám vrátili. Ta firma s námi spolupracuje do dnes. Tím jsme na chvíli přerušili svoji činnost a až pak nám dali opravdu servisní vozidla, prvních 20 toalet a ta firma začala fungovat tak, jak má. 

Kolik máte toalet dnes? 

Dneska máme toalet 14 tisíc. Začalo to vše chemickou toaletou. Toaleta, která nepotřebuje kanalizaci, napojení na vodu. Říkám tomu systém volného pádu, záchytná nádrž, ve které je biologický roztok, který zabraňuje rozkladu fekálií a díky tomu ta toaleta funguje. Protože spousta lidí si myslí, že ty exkrementy mizí a rozkládají se. Naopak ta látka je na takovém principu, aby zabraňovala rozkladu.

Ty jsi říkal, že to začalo u chemických toalet, ale produktové portfolio je dnes mnohem širší, za čímž musí stát vývoj v čase. Ten proces vývoje nového produktu chodí od vás nebo od ostatních nadnárodních poboček? A jakým způsobem vývoj probíhá?

Já jsem vždycky říkal, že v těch toaletách se toho nedá moc vymýšlet. Od roku 1992 se ta toaleta neměnila, možná se změnil design, ale princip toalety je stejný. Bývá u toho pisoár. Ale v roce 2000 jsme přišli i s toaletami, které už měly zásobník na vodu, člověk si mohl umýt ruce, byla tam tekoucí voda, tekuté mýdlo a papírové ručníky. Dnes jsou toalety, které se v souvislosti s moderním slovem udržitelnosti vyrábí z 30 % z recyklovaných rybářských sítí. Říkáme jim Dixi Green. Pak máme kabiny, to bylo v době covidu, tak do těch plastových částí, se kterými člověk přišel do styku, to je prkýnko, dveře, dávkovače se přidává látka, která zabíjí až 99 % všech mikroorganismů. Takže ten vývoj tam je. Jsou kabiny, které mají splachování a voda, která se použije na mytí rukou, tak se shromažďuje v zásobníku a kabina lze splachovat. Já říkám, volný pád, ale jsou kabiny, které už mají splachování.

Takže máte v nabídce různé typy produktů?

Máme dnes 150 produktů. V roce 1996 a 1997 jsme si v Německu půjčili první kancelářské kontejnery, které nám naše matka půjčila za nějaký poplatek a my jsme je začali na trhu nabízet. V roce 1998 jsme kontaktovali výrobce mobilního oplocení a zahájili jsme tady pronájem mobilního oplocení. Pak k tomu přišly samostatné zábrany a nášlapné bariéry. O rok později byl golfový turnaj na Karlštejně a chtěli žlab, kde by si hráči mohli umýt hole a tretry. Tak jsme vyrobili žlab. Najednou nám na festivale řekli, my chceme taky žlaby. Takže takto jsme třeba dali na trh žlaby. Dneska půjčujeme kabelové můstky, ochrany povrchů. Jsme schopni přikrýt celý povrch fotbalového stadionu, aby se nezničila tráva. Dnes jde úroveň hygieny na eventech nahoru, takže chemické záchody dnes nestačí. Konkrétně festival, který si půjčoval dřív 500 chemických toalet, tak dnes má 50 a vše ostatní má v keramice a v kontejnerech. Zákazník festivalu vyžaduje vyšší standard. Hodně se toho odehrává ve sféře kontejnerů. Máme podtlakové toalety, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Na spláchnutí jedné toalety potřebuje 0,9 litru vody, kdežto u normální toalety potřebujete 8-9 litrů vody.

Přenáší se hlavní část vašeho byznysu z chemických záchodů na kontejnery? 

Není to tak, že by se to měnilo zásadně, ale procentuálně určitě. Obrat z toalet klesá a obrat v kontejnerech jde nahoru. Jednoznačně se zvedá obrat pronájmu kontejnerů. Je to náročnější finančně. Chemický záchod stojí 25 tisíc korun, sanitární kontejner stojí půl milionu. Ekonomicky je to náročnější, ale půjčuje se to za jiné peníze než chemický záchod.

Tím, že máte tolik mobiliáře a jste schopni pokrýt eventy po celé republice, musí být vaše práce náročná na logistiku. Jak se s tím vypořádáváte?

V každém krajském městě máme své zastoupení, kde máme kanceláře, řidiče, dispečera a obchodní oddělení. Začalo to vše ve Slaném, druhou pobočkou byla Olomouc. Ta vznikla po návštěvě papeže ve městě v roce 1995. Následovala Plzeň, Hradec Králové, České Budějovice, Brno a Ostrava. V každém městě máme dispečera, který má pod palcem region a své šoféry, kterým denně přiděluje práci. Ve špičce míváme 9,5 tisíc toalet umístěných na pevno. K tomu máme víkendy, kdy musíme rozvést 2,5 tisíce kabin v rámci ČR. Nejradši by to chtěli všichni přivézt v pátek do dvou hodin a v neděli večer odvézt. Ale to takto nejde. My už třeba od středy vozíme toalety, abychom je do středy dalšího týdne z toho místa odvezli. Čili ta logistika je úporná a náročná. 

Funguje u vás nějak sezónnost?

My jsme velmi sezónní. V Německu ta sezónnost není, tam mají v zimě o 10 % méně, my padáme na cca polovinu. Jak jsem říkal, že máme 9 tisíc toalet v pronájmu, v zimě jich je 5 tisíc. Pak s tím spojená náročnost na skladovací prostor, kdy se ti vrátí 5 tisíc toalet, to je 6 tisíc metrů čtverečních, vrátí se ti kontejnery a ploty. Ta náročnost skladování je obrovská. Ve Slaném jsme koupili areál před 20 lety, který má 17000 m2. Říkal jsem si, co tam budeme dělat, dneska si pronajímáme další dva. Jen ve Slaném máme 30000 m2 na uskladnění materiálu. 

Máte velké zkušenosti. Jak vnímáš posun na straně festivalových promotérů a jejich přístupu? 

Každopádně v profesionalitě organizačních týmů. Když si vzpomenu, jak jsem si v roce 1996 půjčil v Německu nášlapy a vstupní koridory na koncert Rolling Stones na Letné. Kapela po mě chtěla nějaké plány, ale ty neměla ani produkce. Dneska když vidím tu profesionalitu českých produkcí, jak se dnes kreslí, připravují se festivaly, tak je to stejné, ne-li lepší než dnes v Německu. 

My už spolu nějakou dobu spolupracujeme na festivalových akcích, tím myslím Waterworx a Toi Toi, v čem vnímáš výhodu spolupráce a nějaký budoucí směr?

Je to o tom, že můžeme klientovi nabídnout komplexní službu. Ten trend je ten, že produkční chce mít co nejméně dodavatelů. Když mu řeknu, že mu přivezu kontejnery, a ještě mu přivedu vodu, že se mu postarám o odpady, tak ten produkční to uvítá. V tom vidím sílu, a to zlepšení celkové služby.